Dovolená v kempu

Letos jsme se na doporučení kolegy rozhodli strávit týden v jihočeském kempu u Dráchova. Protože ještě nechodím na 100% (noha pořád bolí), výlety byly úměrně kratší. Přesto jsme za ten týden stihli slušné množství atrakcí.

Kemp U sloupu, Dráchov

Kemp U sloupu, Dráchov

Kemp mohu rozhodně doporučit, je tam relativně klid, rodinky, slušné zázemí. Je to jeden z mála nových kempů, všude jinde kempy spíš rušej. Skoro každý večer byla grilovačka, užil jsem si to.

Borkovická Blata

Rašeliniště, kde se už rašelina netěží, ale nechává se to zarůst. Příjemný okruh rezervací, asi 5.5 km. Počasí nebylo ideální, přesto jsem z toho byl nadšen. I keška se zadařila. Potkali jsme jen pár lidí, takže pohoda, klídeček.

PR Borkovická blata

PR Borkovická blata

Třeboň

Dopajdal jsem steží ke Schwarzenberské hrobce, ale byla to pěkná procházka. Z náměstí, po hrázi rybníka Svět, kolem pivovaru Regent. Lidí jak sraček, i cyklistů, a do toho vláček. Podruhý to teda nemusím.

Třeboň, náměstí

Třeboň, náměstí

Schwarzenberská hrobka

Schwarzenberská hrobka

Bechyně

Do Bechyně jsem se chtěl podívat už dlouho, nejen kvůli mostu, ale taky proto, že tu otec byl na vojně. Výhled z věže nádherný, rozhodně doporučuju. Tady jsme v podstatě jen obešli náměstí a klášterní park (noha bolela jak čert).

Bechyně, pohled z věže

Bechyně, pohled z věže

Stádlecký most

Technická památka, sjeli jsme sem z Bechyně. Bohužel kus před mostem objíždka po příšerné cestě. Most jsme neriskovali přejíždět (do 1.5t), takže jsme si ji dali dvakrát. Turistická známka v psychiatrické léčebně byla třešnička na dortu.

Stádlecký řetězový most

Stádlecký řetězový most

Zpátky jsme to vzali přes Tábor, taky spíš kvůli nákupu. Ale i tak jsme se dostali díky turistické známce na náměstí a k pomníku Jana Žižky.

Tábor

Tábor

Soběslav

Překvapivě pěkné náměstí, informační centrum, kde mají dokonce i známky na pohledy! Tady jsme taky jen obešli náměstí, a do města jsem jezdili spíše za nákupem (Tesco, Lidl, Penny, lekárna)

Soběslav

Soběslav

Červená lhota

Zde jem byl opět příjemně překvapen. Čekal jsem davy turistů, ale bylo to naprosto v pohodě. Rybníček se nedá objet s kočárkem, takže jsme se museli vrátit. Po svačině jsme ještě dali kešku a kapličku co je vlastně kostelíček. No a to je celý. Vydatnej týden.

Zámek Červená lhota

Zámek Červená lhota

 

 

Okřešický potok

Na sobotu mi měl přijet kamarád s rodinou na návštěvu, ale až odpoledne. Takže jsem dopoledne chtěl využít na další výlet. Než jsem se vyhrabal, už bylo času jen na kratší vycházku. Nakonec volba padla na nedalekou novou multikeš, neb popis vypadal velmi slibně, a nebylo to daleko. Žena mě s kočárem doprovodila až k býv. Telecomu. Vzal jsem to kolem hřbitova, odlovil jeden restík a pokračoval přes les Zarážka. Hned za první zatáčkou jsem překvapil dva srnečky. Oni mě taky, a než jsem vytáhl foťák, byli z dohledu. Když už jsem měl ten foťák venku, vyfotil jsem jednoho obyvatele lesa, který předemnou tolik neprchal, a pěkně se u toho zasvinil. Tedy ne on, ale já. Ale co, čistý fotograf není žádný fotograf přirody 🙂

Šnek

Víte proč francouzi žerou šneky? Protože ostatní zvířata by jim daly do držky.

Po žluté jsem se propracoval na výchozí stanoviště. Zde se měl určit druh stromu. Naštěstí je jaro, takže to šlo samo. Pak jsem potok přeskočil po kamenech, a postupoval proti proudu na další stanoviště na kraji lesa. Teprve tady mi došlo že to tu znám, a že jsme tudy jednou jeli se ženou na kolech. To jsme ale nevěděli kudy, a brali jsme to přímo ze stráně, přes potok, a zase do stráně. Příště do Budíkovic pojedeme daleko pohodlněji.

Cestu k potoku lemují břízy

Cestu k potoku lemují břízy

Došel jsem až k rybníku kde jsem svačil v příspěvku Podzimním Horáckem s KČT. Byl zde u přepadu padený strom. Kompozičně to nevycházelo moc dobře, a ani sem nemohl níž, jedině bych vlezl do toho přepadu. To se mě moc nechtělo, takže to dopadlo jak to dopadlo.

Rybník na Okřešovickém potoku

Rybník na Okřešovickém potoku

Zpět podobnou trasou jako Podzimním Horáckem, přes lávku nad přítokem atd., ale u geocache byl daleko lepší popis. Taky díky němu jsem našel správnou cestičku k odpočívadlu s ohništěm. Je tady všechno nachystané, špalky na sezení, dřevo, klacky na opíkání. Na potůčku je zbudovaný malý jez z kamenů,který dělá to správné zurčení potůčku. Příjemné místo.

Ohniště

Ohniště z protějšího břehu

Tuhle trasu musíme projít i s klukem, až bude trochu chodit. Nebo i se ženou, prostě na ty buřty sem zajít. U finálního umístění kešky jsem vyplašil další dva kolouchy, zmateně to vzali přes pole a potok k Pocoucovu :). No a přes sad jsem to vzal k domovu. Doma GPS ukázala rovných 14 km.

Bumbálek a sad

Bumbálek a sad

Divočáci

Udělalo se pěkně, tož sem vyjel na mou oblíbenou trasu do Červené Lhoty. A hned u Budíkovic na křižovatce jsem píchnul. Dvakrát píchnout na 100 km, to je fakt pech letos. Naštěstí se podařilo nasadit duši z aušuslandu za 59 korun a jelo se dál. Foukal mírný vítr do zad, do toho kopečka ideální. Na náměstíčku koukám, že svatému Rochovi někdo ukrad železné zábradlí. Pěkně pilkou až u země. No i na vesnici se kradou kovy. Projedu Červenou Lhotou dozadu k lesu na vyhlídku.

Červená lhota

Červená Lhota (jiná, než ta světoznámá)

U křížku marně luštím souřadnice. Ale koukám, že se tady staví další rybník. Výpočet mi vyšel špatně, tak jsem aspoň chtěl dojet na tu vyhlídku, když v tom si všimnu, že na pravé straně na poli běží souběžně se mnou stádo divočáků.

Stádo, a jak mete

Stádo, a jak mete

Doběhli k lesu, a rozhlíželi se kudy se dají dál. Cvakl jsem je ještě jednou. Bohužel jen základním objektivem, ale i tak to vyšlo pěkně. To se člověku jen tak nepoštěstí vidět takové divadlo. Dobrých 12 kousků jich bylo.

Pašíci se rozhlíží

Pašíci se rozhlíží

Zpátky to beru přes Čechtín. Navigace ukazuje, že to není taková špice na převýšení jako přes křižovatku nad Č. Lhotou. Skutečně se to jelo líp. Z kopce protivítr tolik nevadí. Celkem to hodilo 25km.

Křižovatka na nejvyšším bodě trasy

Křižovatka na nejvyšším bodě trasy

Druhý den sem jedu znova, tentokrát se správnými souřadnicemi, vypočítanými v klidu doma. A hned za Okrašovicemi, tam jak se buduje nový rybník, přes cestu běží další divočák! No toto, asi budou vopravdu přemnožení. Nestihl jsem to bohužel vyfotit, radši jsem neriskoval pád z kola 🙂

Vlevo bude velký rybník

Vlevo bude velký rybník

Ke kešce jdu na jisto. Musí se ale přes pole, naštěstí je čerstvě zaseto tak nic nepošlapu. Na místě objevuju poustevníkovu světničku, nebo co to je. Měl tam normálně slamník a nějakej hrnec.

Poustevníkovo obydlí

Poustevníkovo obydlí

Už chyběl jen ten otec Scholastik, aby si opodál trhal bylinky 🙂 Dál jedu tentokrát na Kratochvílův mlýn, logbook potřeboval vyměnit. Není to sice moje keška, ale tak když už jedu kolem…Opět se musím smát obřímu mostu pro cyklostezku, který nevede nikam. Klasicky nenacházím Ostrov na Jihlavě, furt tam někdo voprdelkuje! Dávám aspoň U křížku, je tam pěkný rozhled, když ještě nejsou na stromech listy. Přes Poušov domů, u Polanky potkávám kolegu z práce na kolečkových bruslích (!). Ještě se zajedu podívat k Lubí, ale je to tu pořád mrtvé. Dnes to bylo rovných 40 km. Večer plánuju delší vejlet na sobotu, tentokrát pěšky…ale o tom příště.

Vladislav-Ptáčov

Jaro za rohem, ukázalo se sluníčko, tož jsem vyrazil do Vladislavi. Autobusem.
No neberte to, za 16 korun dojet až na Balaton! Hned za obcí mě čekalo menší překvápko – brod. Nejsem úplně cimprlich, ale dyž je na obou březích ještě sníh, sundávat boty a vrhnout se do té vody se mi moc nechtělo. Ale chvíli před tím sem v protisměru potkal pána co venčil psa, a byli oba v pohodě, a pes suchej! No a taky že jo, dalo se to obejít. Taková nenápadná pěšina, člověk se nesmí pevně držet mapy.

Jelínci

Brod za Vladislaví

Balaton skutečně překvapil. Pod hrází opuštěné sádky, situace jako pod Lubí. Výpusť taky pěkná, tady zkusím příště udělat kruhové panorama. S malým stativem to prostě pekně nešlo udělat. Pěknej dolík ten Balaton. Vzadu u přítoku vrbičky, pohled k hrázi zase ukazuje skálu nad Vladislaví.

A už si to šinu do kopce lesem, sněhu všude 10 cm. Paseka, tady si to nejen zbaví větví, rovnou to tady štípou! Nejen cesta příšerně zprasená těžkou technikou, jo hajný je lesa pán. A už vidím ty lumpy, JZD Hostákov, a rozbahněný jako JZD! Proč sakra musí turistická cesta vést takhle blbě? Doufám že ten les je jejich, protože tolik metrů dřeva ukrást takhle veřejně, to snad není možný.

Jelínci

Jelínci

Na návsi zkoumám informační mapu. Prej „Archeologicky nepotvrzená tvrz“. Asi by chtěli aby se tam našla, ale zkoušet hledat to nebudou 🙂 Za Hostákovem opět rozbahněná cesta, no hrůza. Tak takhle mě to prostě nebaví :/ Nad Ptáčovem jsem to vzal rovně místo kolem chatek, myslím že jsem si ale moc nepomoh. Ale aspoň jsem viděl jelínky. Zkusil jsem dojít až k Ptáčovskému kopečku, ale bahno bylo neúprosné. V Ptáčově mě nabrala žena autem, protože ještě se tím bahnem dál prodírat až do Třebu už se mi fakt nechtělo.
Jen počkej, přírodo, až to vyschne, já se vrátím!

Mech už jede

Mech už má jaro

Objíždíme rybníky

Cíl je jasný – bude týden škaredě, máme poslední odpo, kdy se dá něco fotit. 3h padly na výběr snubních prstýnků, rozhodování musí být rychlé. Napadá mě HDR/IR fotka okolních rybníků (tak trochu i pro set na flikru). Rychle naklikám na mapy.cz trasu po okolních rybnících, žena moc neprostestuje proti délce 50 km. Není co balit – beru vždy připravený batoh a stativ a vyrážíme.

Trasa byla vymyšlená takto:

Trnava – Velký borfoceni_rybniku_IR
Nárameč – rybník
Valdíkov – rybník
Smrk
Rybník přibyl
Pozdatín – Donát
Okarec – Poulík
Rozběhlo -rybník
Náměšť – Rathan
Ocmanice – Mišník
Zahrádka – Vesník
Studenecká benzinka
Vladislav – splav

Nedostalo  se na všechny, protože v cca 16:30 už bylo zataženo, takže jsme to nakonec zapíchli už v Okarci. Na závěr rychlé dvě fotky u Rozběhla a domů. Párkař na Brněnce měl ještě otevřeno (17:40), hmmm kančí klobása…

Shrnutí:

Trnava – Velký bor – pěkná lokace s domkem, kamenitý břeh
Nárameč – rybník – podmáčené, dva rybníky, jeden s ostrůvkem, příště dlouhé sklo
Valdíkov – rybník – výpusť na dlouhý čas
Rybník přibyl – tady jsme se sekli, vo rybník
Pozdatín – Donát – spousta kachen, široké rákosí kolem, lze s vláčkem na horizontu!
Okarec – Poulík – velké zklamání, cedule na stromě, hladina vysoko takže z původního plánu nic
Rozběhlo -rybník – proti slunci začíná být nuda, chce to odzadu ne od hráze

A příště, rybníky = holínky ssebou!!! V Donátu jsem se pěkně zmáchal, klasika.

Velký bor