Litovany – Jaroměřice nad Rokytnou

Sobota, počasí sice nic moc, ale neprší. Takže výlet! Se ženou jsem se svez do Litovan, a vydal jsem se po žluté až do Jaroměřic. Cílem cesty bylo taky vzkoušení Fader (variable) ND filtru, na pěknou rozmázlou vodu. Hned u Biskupic jsem to musel vyzkoušet. Výsledek tedy nebyl nic moc, bohužel. Principiálně se jedná o dva polarizáky proti sobě, kdy pootočením dosáhnete hustoty ND 2-400. Zní to jako pohádka, bohužel to má taky ty mouchy polarizáku (dvou, dvě mouchy). Jedna strana snímku světlá, druhá tmavá 🙁

Pulkovský mlýn obývají regulerní vodníci, jako fakt vodníci. Jeden starej a jeden mladej. Koukali na mě, jako by dva měsíce neviděli živáčka. No měl jsem docela strach přejít náhon. Zajímavej pocit.

Za Biskoupicema

U  Biskoupic

O kus dál mě zaujala osamocená květinka. Tedy, byly tu asi čtyři, ale proti záplavám Podléšek a Sasanek tahle působila úplně jinak.

Orchidej?

Orchidej?

Další pokus s filtrem jsem udělal kousek výskytu bobra. Ten tam tedy asi dávno není, nora vypadala opuštěně. Předtím tak byl umolousaný břeh od bahna, jak bobr lezl ven. Ale stromy! Kvetou jak šílený, třeba třešně, ojeje. Běžte honem někoho pod nějakou třešeň políbit!

Brod kus od bobra

Brod kus od bobra

Odlovil jsem si i kešku Spálený dub. Loni jsem ji nemohl najít, protože byla posunutá, takže ani hint nepomáhal, prostě napytel. Dnes to bylo na první pohled jasné, kde krabka je. Z Příštpa vede žlutá po nové trase, přes nový krásný dvojitý most. Pěkně zadem mezi poli. Lom Královec je totiž dávno soukromý majetek, a tudíž neprůchozí. Škoda, že to je všude na těch cedulích postaru. Naštěstí značkaři to již mají správně a žlutá nás zavede k lomu zezadu. Výhled jsem si vyfotil přesto, že byla obloha jak mlíko a bylo jasný, že fotka bude prostě a jednoduše napytel.

Lom Královec

Lom Královec

V Jaroměřicích v parku druhá keška, nebylo tu totiž moc lidí. V cukrárně Viola jsem prach z cesty spláchl jedním Starobrnem, a šel jsem čekat na autobus do Třebíče. Výlet to byl celkem pěkný. Rovných 24 km. Jen škoda té oblohy. Proto je to taky takový stručný článeček. Nebylo zkrátka co fotit.

Odkaz na trasu v Dobrodružství Garmin:

http://adventures.garmin.com/cs-CZ/by/chainus/litovany-jaromerice-n-rokytnou/

Budišov – Náměšť nad Oslavou

Sobotní počasí slibovalo konečně slunečný den. Zlí jazykové předpovídali víkend jako posledně, ale moc jsem jim nevěřil. V sobotu ráno jsem tedy podle dostupnosti vlakem vymyslel trasu z Budišova přes obec Kamenná, kolem řeky do Náměště nad Oslavou. Vyhrabal sem se v osum z domu, a už v MHD mi bylo jasné, že tento víkend vytáhne lidi ven. V autobuse bylo asi pět trempů, a další přistupovali. Na vlakovém nádraží pak byl šrumec jak na Václaváku. Bohužel spoustu těch lidí tvořily důchodkyně z KČT. Ach já blbec, a já jednu dobu uvažoval že vstupim! Sypu si popel na hlavu za tuto kacířskou myšlenku!!!

Většina čundráků vystoupila ve Vladislavi, důchodkyně se mě držely až do Budišova. Bože ty baby fakt chodí jen aby si mohly pokecat. Naštěstí jsem byl po ránu čerstvoučkej a vystřelil jsem skoro během k lesu po modré značce. Než se báby spočítaly už jsem je měl z dohledu. Uf! V lese bylo příjemně, na mikinu, sluníčko se do toho pěkně opíralo a slibovalo skutečně teplý den. Za křížkem (neviděl jsem ho) jsem si odlovil si kešku u kolomazného kamene, aspoň jsem konečně viděl jak to vypadá. No, představoval jsem si ho trochu větší. Ale možná to byl menší kousek, měl asi metr v průměru.

Kolomazný kámen

Kolomazný kámen

Hned za lesem jsem vyplašil tři zajíce, kteří se jen tak povalovali ve stínu. Opodál na mě na poli koukaly srnky. No nádhera.  V Kamenné jsem vytáhl papírovou mapu, abych se napojil na žlutou značku a pokochal se pěknou kapličkou.

Kamenná

Kamenná, kaple na návsi

Za vesnicí se cesta svažovala kolem dolu na kámen. Kolem potoka byly až k řece vidět obrovské kameny. Vesnice má svůj název rozhodně právem. Ovšem opravdová krása se ukázala až u řeky. Jo, tohle je ta moje Oslavka.

Balvany pod splavem

Balvany pod splavem

Snobský, dříve Holomkův mlýn, no to sedí

Snobský, dříve Holomkův mlýn, no to sedí

Kousek dál byla lávka přes řeku, ale zdánlivě to nikam nevedlo. Jak se později ukázalo, mohl sem přes ní jít, a bylo by to daleko lepší. Po žluté jsem došel až pod Tasov k Panskému mlýnu. A tady to začalo být zajímavé. Modrá vedla fyzicky nahoru do Tasova po silnici. V papírové mapě ale vedla kolem dalšího mlýna na Vaneč. GPS neukazovala pro změnu žádnou značku, ale bylo to průchozí. Přišel sem po zamalovaných značkách k Holomkovic mlýnu. Dvoje mříže, výstrahy, kamery. No nazdar. jak já se do té Vanče dostanu? Zkusil jsem to dál po proudu těsně kolem řeky, ale to mě dovedlo jen zpátky ke zmiňované lávce. Už jsem to chtěl vzdát. Ale tatínek od rodinky, která se tu placatila s kočárkem a dvěma dětmi, mi poradil, že mlýn je na ostrohu a dá se obejít.

Splav Holomkova mlýna

Splav Holomkova mlýna

Hurá! Několikrát jsem mu v duchu poděkoval, skutečně se podařilo to krátkým trhákem obejít. Po cestě byla vidět zřícenina hradu Dub. Tak panáček si oplotil kulturní památku, no to mě brali všichni čerti! Bývala tam i keška. Tady máte tu vaši demokracii, v plné kráse. Kousek dál jsem narazil na neuvěřitelně naleštěnou stovku škodovku. Pán opodál sázel stromky.

Škoda 100

Škoda 100

Odpustil jsem mu i to že vjel do zákazu. Ale třeba to byl polesný, kdo ví. Dál následoval opravdu krásný kus řeky, až na občasnou třípatrovou chatu z Ytongu, se satelitem na smrku. Nikdo mě nepřesvědčí, že to je trempská chata, resp. vývoj trempingu, a že je to v pořádku. Došel jsem až ke splavu od Dobrovolného mlýnu a tak se mi tu zalíbilo, že jsem vytáhl svačinu a naládoval se.

Oběd u splavu

Oběd u splavu

Přitom jsem se kochal na splav. A taky na chataře, který se na druhém břehu lopotil s kolečkem a hráběma. Pak se zkušeně zul a slezl se ke splavu opláchnout. Dojed sem svého Favorita s chlebem a vyrazil přes malou skalku dál. Už před příchodem do vesničky Vaneč byl slyšet neobvyklý křik ptáků. Říkám si, kurnik, tady má někdo na zahradě soukromou ZOO, a taky že jo. Ptačí ZOO, no páni! Minul jsem „Osadu“ Studánky, zase samá chata a soukromý pozemek. Ach jo. Ale řeka je tu pěkná, nedivím se jim, že se tu usadili, pacholíci. A po chvíli už jsem u Naloučanského mlýnu. Ten vypadá tak nějak obydleně normálně.

Naloučanský mlýn z louky

Naloučanský mlýn z louky

Cesta překračuje náhon a vede středem louky. Nechce se mi to obcházet obloukem, navíc jsem tady přece kvůli řece, že. Jdu tedy podél řeky, a najednou vidím známý okus na padlém stromě. Bobr! Tak vida, i na Oslavce nějaký ten bobr bude.

bobří okus, tohle není sekerka!

bobří okus, tohle není sekerkou

Dál už mě zaujala jen červená skála před Naloučanama. A už jsem se blížil do hustší civilizace. V Naloučanech jsem přešel most jakoby na Ocmanice, a značka vedla kus přes louku a pak do lesa do kopce, k známým rybníčkům pod Rathanský dílec. Několikrát jsem tady byl fotit makro. Po silnici do Náměště to už byl vyloženě vopruz. V pizzerii jsem si dal jedno pivo na spláchnutí prachu, nebylo teda nic moc. A pak rychlíkem do Třebíče. Celkem jsem podle GPS našlapal 24 km, pěkný!

Mochna jarní

Mochna jarní

Trasa v Dobrodružství Garmin:

http://adventures.garmin.com/cs-CZ/by/chainus/budisov-namest-nad-oslavou/

Rokytná od Tavíkovic

Tak se mi ještě letos podařil projít další kus žluté značky podél Rokytné, a to od Tavíkovic až pod Litovany.

Kolem Tavíkovic „po mlýnech“ jsem již se ženou jednou šel, tuším loni v létě, a nebylo to špatný. Nejradši mám ty úseky, kdy cesta vede těsně kolem řeky nebo po skále nad řekou. Je to takové dobrodružnější, než procházka po polňačce po rovině kde pohodlně projedou i auta. A taky je to samozřejmě fotogeničtější. Za Tavíkovicemi takový úsek je. Pak sice následuje cesta kolem koňské farmy a jakéhosi tábora (Vilímův mlýn?), což není žádný terno, ale jakmile se to stočí zpět do lesa, zase se to vylidní.

Houby už nerostou, teda rozhodně nic hřibovitého. Našel jsem jen jednu čerstvou bedlu a pýchavku. Zato spoustu klouzků, bohužel suchých. Je vidět že už pár dní nic nevyroslo, jak jsou teploty v noci kolem nuly. Snad ještě ty ryzce a hlívy budou.

Podzim na Rokytné

Podzim na Rokytné

O kus dál, někde pod Javůrkou jsem cvaknul aspoň zkusmo tu podzimní atmosféru, i když světlo nebylo nic moc. Kousek před Kašparovým mlýnem mají asi chataři udělaný malý splávek, tak jsem zkusil taky fotku, ale světlo pro změnu nebylo žádné.

splávek

splávek

Za mostem mě žena vyzvedla autem a jeli jsme po návštěvách. Rokytnou jsem tedy letos prošel od Jaroměřic po Tavíkovice. Pořád ještě ale kus chybí…