Oslavanská 50 roku 2015

Letošní počasí na Oslavanskou 50 slibovalo parádní zážitek, Ráno 10°C, v poledne max. 20°C, skoro jasno. Alcone byl po úrazu a skoro bez treningu, ale nakonec jsme se v předvečer shodli, že to dáme. Z mé strany to ještě znamená logisticky vyřešit, jak se s kolem vůbec dostat na start. Ranní vlak do Rapotic nezajišťuje přepravu kol. A vyjíždět v deset je blbost. Bravo České dráhy, máte to zmáknutý. Poprosil jsem ženu, aby mě tam hodila, i když to vlastně znamenalo dvě cesty. Ale může se částečně na Hradě zabavit i s klukem, a taky že to zvládli v pohodě.

Start a cíl

Start (a cíl)

Na start, tedy ke klubovně Junáků, kteří akci pořádají, jsme jeli ještě neotevřenou cyklostezkou Ivančice-Oslavany, a bylo to parádní svezení. Rozhodně lepší než mezi auty na úzké silnici jak se muselo jezdit dřív. Tuhle cyklostezko rozhodně vidím jako velký přínos, protože fakt má smysl, ne jak některé odnikud nikam. Zapsali jsme se, zaplatili startovní poplatek symbolických 10 Kč a prakticky hned jsme vyrazili. Už první kopec ukázal, že máme oba najeto prd. Rozhodli jsme se vzít to do Senorad po silnici ať se nevyřídíme hned na prvním úseku. Přišli jsme sice o výhled z Malé skály, ale řeka nám to vynahradila. Za Senoradama jsme přijeli k lesu a zkoumali kudy dál. Trasa se podle popisu držela zelené TZ. Před sebou jsme ale viděli pár cyklistů v dresech Cykloklubu Oslavany, a tak jsme jeli za nimi jak osli. Na srázu nad řekou se ukázalo, že to byla chyba, a měli jsme se držet Garmina, který nás vedl jinudy.  Sklouzli jsme velkým srázem na oficiální trasu, vysypali listí a jehličí z bot a pokračovali kolem chatek na Skřipinu. Zde byla první kontrola. Nechali jsme si dát razítko, pokecali a jeli dál. Někteří odvážní cyklisti si hned v deset dávali lahváče, no na to jsme neměli zatím najeto. A čekal nás kopec od řeky, to by nám ztuhlý nohy moc nepomohly. Pokračovali jsme podél vody a obdivovali vybělené kameny.

Oslavka

Oslavka za Skřipinským mlýnem

Měli jsme najeto skoro 20 km  a navigace ukazovala 9 km do Náměště, a to nejkratší cestou. Trošku nás co celou cestu děsilo, že to nebude až tak rovných 50 km ale poněkud víc. Naštěstí terén byl suchý a jelo se dobře. Vystoupali jsme místy tlačíc kolo nad Pastýřku a odlovili dvě keše ze série Skřipina. Víc jich nebylo po cestě a u třetí byla nějaká parta. Nevěděli jsme, jestli to jsou taky kačeři, tak jsme ani nezastavovali. Napojili jsme se na asfaltovou cyklostezku do Náměště a rychle urazili asi 5 km. Lesem, po rovině, úplně to letělo. Na silnici u vlaku už se ale projevovalo najetých 28 a sil viditelně ubylo. Představoval jsem si, jak se nám asi pojede, až do sebe naperem pizzu a dvě piva 🙂 Poslední poněkud kamenitý sjezd, a jsme v Náměšti. Na doporučení hledáme jakýsi Bufet, že tam dobře vaří. Bohužel nenašli, takže jsme zakotvili jako vždy v Pizzerii Pepperone.

Hlad je svině

Hlad je svině

Jedno točený nám spravilo tekutinový deficit, Pizza Alla Bambula nás slušně nasytila, až jsme to skoro nemohli dojíst. Spláchli jsme to jedním nealko Zlaťáčkem.

Alla Bambula

Alla Bambula

Po skouknutí mapy na místním Terminálu (už se tomu neříká nádraží, dle EU) jsme usoudili, že do Sedlece to vezmeme po silnici. V lese hrozily další dva krpály, kde tlačí i velcí borci. Bezvětří ve městě, slušný fučák mezi poli. Těžce jsme vystoupali do Vícenic, i po rovině do Sedlece to byl docela boj. Ve vesnici jsme zahnuli k lesu, že se zase napojíme na oficiální trasu. Tady už se jelo pěkně, bezvětří. A že teda zkusíme až na vyhlídku, i když to je vlastně zajížďka.

Vyhlídka na Lamberk

Vyhlídka na Lamberk

Zadek už mě pěkně bolel, i s novým gelovým sedlem to nebylo nic moc. Ach kde je můj Author Mega Top (pozn.: Už se nevyrábí 🙁 ) Napojili jsme se na silnici u Sedleckého dvora, a pokračovali po ní až na Skřipinu. Zkopce to moc nejelo, vítr to kazil. Za mostem druhá kontrola. Už byla docela žízeň, ale zbývalo asi 5 km k chatě U kata, kde podle kontroly bylo točené z pivovaru Oslavany. Vidina točeného, a taky že je před námi poslední kus trasy (byť nejtěžší) nás hnala hned dál. Pod Kraví horou byla naštěstí cesta jen lehce pod vodou, dalo se kolo přenést po kamenech. Další krpál nahoru se zase musí tlačit. Cyklotrasa za všechny peníze. U Sedlečka doprava, a už klesáme prudkým srázem, pěšinou, přes popadané kmeny mnohokrát přenášíme kolo. Velmi náročný úsek. U lípy u vody nás dojela skupinka. Nečekáme, až budou u pípy první a jedem hned dál. Naštěstí na sebe čekali. Přes Chvojnici po úzké lávce přetlačíme kolo a jsme U kata.

U kata

U kata

První pivo skoro na ex. Pak dávám malinovou limonádu a zišťujem, že uzená cigára už není. Sežrali ji pěší turisti, kterých bylo letos opravdu hodně (20 km a 30 km okruhy). Chvíli jsme váhali, jestli opéct nabízený párek na ohni. Hlad jsme ale moc neměli, spíš žízeň. Takže ještě jedno pivo.

zřejmě dobrej oddíl

zřejmě dobrej oddíl

Po očku jsme pozorovali ostatní cyklisty. Jedna parta si objednala taky piva, a hned plato kořalek. Kroutil jsem hlavou, jak v tom vedru a zátěži můžou pít zelenou. Zavolal jsem ženě, že to máme už jen kus domů, ať vyjede. Kus to byl, ale opět na tlačení kola, než jsme se dostali na vrstevnici ke Ketkovicím. Předjelo nás pár cyklistů, ale celkově jich bylo letos málo. Po polní cestě se napojujeme na silnici, na které jsou vidět davy pěších turistů. Vypadalo to, jako kdyby tam vystoupil autobus lidí. Kus je to po silnici, a pak odbočujeme na lesní asfaltovou cestu podél Ketkovického potoka. Brutální sjezd, místy kolo skáče po kamenech jak divoká kobyla. Naštěstí bez pádu jsme celkem rychle v Oslavanech. Ukazujeme kontrolní razítka a dostáváme diplomy.

Vandrovní list

Vandrovní list

Sigma ukazuje 66 km, no pěkná padesátka. Výlet zakončujem jídlem a pivem na zámku Oslavany.

Nádvoří zámku v Oslavanech

Nádvoří zámku v Oslavanech

Po cyklotrase se vracíme zpět. Na začátku ještě neotevřené cyklotrasy voprdelkoval vůz městské policie, ale bylo to naštěstí v pohodě. Zato cyklotrasa, to byla hotová kolonáda. Cyklisti, bruslaři, maminky s kočárkem a pěší … V Ivančicích máme rovných 70 km v nohách slušným terénem. Manželky nás chválí, že jsme to dali, taky pochvalně bručím. Naprosto super vejlet, akce roku. Jel jsem to potřetí, a je to vždycky zážitek. Příště musíme zlomit ještě jednoho kamaráda z Brna, bude to vetší sranda.

Trasa z Garmina

Trasa z Garmina

XV. Oslavanské slavnosti – Turistický den

Tento víkend byl našláplý jak za starých časů. V pátek vernisáž, v sobotu zámek v Budišově, a na neděli vyšly XV. Oslavanské historické slavnosti. Souvisejících akcí v Oslavanech bylo samozřejmě moc. Mě ale zajímal hlavně ten Turistický den. To je jak červenej hadr na bejka. Takže ráno vlakem 7.39 do Rapotic, přestup na autobus  do Oslavan (tudy sem ještě busem nejel). V sobotu to vypadalo s počasím všelijak, ale nedělní ráno slibovalo, že to snad vydrží. Dokonce místy dírou v mracích lezlo sluníčko. Na nádvoří zámku jsme se sešli s Alconem. Zapsali se a zaplatili startovné 20kč.

Řezbářská práce na K 1

Řezbářská práce na K 1

Vzhledem k tomu, že v ceně byly vstupenky do muzea, bylo to vlastně zadarmo. Koupil jsem hned i turistickou známku. Probrali jsme trasu a bylo nám sděleno, že na stanovištích nám budou dávat razítka přímo do mapy, takže nevyhodit. Trasu jsem chtěl prodloužit až do Zbýšova, protože 10km se mi zdálo dost málo na půldenní výlet, i když terén je kopcovitý a je to i o delších zastávkách na stanovištích. Nakonec se to částečně i podařilo, viz dále. Cesta kolem řeky pod dolem Kukla je celkem nuda –  popisky tabulí psal nějaký RNDr. Geolog, takže normální člověk rozumí jen spojkám ve větách.

Pohled do Dědičné štoly

Pohled do Dědičné štoly

Jakmile se začalo stoupat k věži Kukla, začalo se otvírat panorama Oslavan a bylo na co koukat.

Oslavany

Oslavany

Po prudkém stoupání jsme dorazili k šachtě dolu Kukla. Nyní je težební vež opravená, v přilehlé hale je muzeum, a lanové centrum Permonium. Má to jeden háček. I když to bylo postaveno z dotací z EU, jen blbej vstup na vež je za 100 Kč. No nedali jsme jim nic,  taky celý areál zel prázdnotou místo aby tady dováděly děti. Prostě ceny přepálili.

Kukla

Kukla

Trasa dále vedla po silnici do Padochova. Po cestě jsme vzpomínali, jak silnici křižovaly vozíky s uhlím, které končilo v oslavanské elektrárně. V Padochově byla zastávka na vyhlídce – soukromá zahrada bývalého havíře. Odtud byla celá trasa skutečně jak na dlani.

K 1

K 1

Koupil jsem tady další turistickou známku, neb měla tu vychytávku, že po zapíchnutí přiloženého špendlíku a nastavení šipky na sever se z ní staly sluneční hodiny. Za 25 Kč neberte to. To je jiná hodnota, než vyhlídka z Kukly za kilo. Z vyhlídky jsme sešli na křižovatku na Zbýšov, a na zastávce busu koumali jestli má cenu jít lesem (v sobotu pršelo) nebo jen po silnici. Nakonec jsme to riskli a došli až na kraj Zbýšova po silnici, a zpět že to vezmeme lesem, bo z kopce přece voda steče. Na začátku vesnice jsem zahlédl na GPS kešku, tak jsme se rozhodli zařadit aspoň jednu tuto šachtu. Domorodec s kolečkem nám ukázal cestu, a po 200 metrech už jsme stáli před zazděnou štolou.

Důl Anna ve Zbýšově

Zazděná štola

Kešku jsme našli poměrně snadno i s ohledem na menší bahno. Načnuli jsme svačiny (Já makovec, Alcone chleba se salámem) a rozhodli že to tady otočíme k Balince, kde se napojíme na původní trasu. Vyzvěděli jsme totiž, že další stanoviště s razítkem je v místech zvaných Havírna. Po cestě jsme koukali po houbách, ale nic moc tam nerostlo, jedna holubinka, pár malých pýchavek. U Mašinky (býv. důl) jsme se napojili na oficiální trasu, přečetli další informační panel, a dostali další razítko. Dál už cesta vedla zase po silnici a celkem nic zajímavého jsme neobjevili. Jen jsme s říkali, že okolní kopce jsou provrtané opravdu jak od krtků. Kolem jedné hodiny jsme dorazili opět na nádvoří zámku, kde jsme dostali Vandrovní list.

Vandrovní list

Vandrovní list

Z udírny vonělo cigáro, takže jsme neodolali, k tomu Oslavanské pivo, no parádní zakončení. Kolem druhé přijela žena a šli jsme kouknout na Banjoband Ivana Mládka.

Ivan Mládek

Ivan Mládek

Když už jsme měli ty lístky do muzea v ceně, navštívili jsme i to. Nabídl jsem jim jedno svoje staré gramorádio (v jednání).

žena za katapultem

Žena za pultem