V sobotu jsme se dopoledne zúčastnili oslav 60 let MHD v Třebíči a odpoledne Cyklopekla za Lagunou. Obojí povedené akce, akorát bikeři dost zmokli. My jsme naklusali na Lagunu na pizzu a pivo.
Škoda RTO na náměstí
Ale proč to píšu. Prostě to byl celý den mezi lidmi, takže v neděli jsme chtěli někam do klidných lesů kde potkáme maximálně náhodného houbaře. Večerní výběr u lahve vína padl na Graselovu stezku u Nových Syrovic. Je to asi 30 km daleko, a na zpáteční cestě můžeme v Morbudkách koupit slané rohlíky u Vonky. Asi v deset jsme se vyhrabali, včetně velkého kočárku. Stezka slibovala i jedno pěkné Wherigo, které jsem večer naládoval do Oregona a dál to moc neřešil. Na místě se mi to ovšem vymstilo, žena mě sjela že to nemám nachystaný a tak. Taky se nám podařilo zastavit na jiném parkovišti než jsme měli. No co, aspoň si prohlídnu zámek. A zase problém, ženě se tam nechtělo. No začátek vejletu napytel.
Kostel Sv.Cyrila a Metoděje, pohled ze zámeckého parku
Nakonec jsme ale vyrazili správným směrem. Cesta ze začátku probíhala dost vepři, ale jak jsme se dostali k hájovně, tedy tomu správnému výchozímu bodu, už to bylo v pohodě. Nakrmit Filípka a vyrazili jsme dál. V lese se nachází kostel ze tří oddělených částí, neboť Graselovi zde nedovolili postavit kostel celý. Rozdělil jej tedy na tři symbolické stavby. První zastávka byla u Sibyly.
Sibyla
Kolem byla bohužel slušná bažina, takže se to nedalo ani moc fotit. Za chvíli jsme jeli dál.
Graselova stezka na podzim
Na křižovatce žena uviděla obrovskou houbu. Nebyla to houba, ale jakási křtitelnice. Nezjistili jsme, jestli to patří k tomu kostelu, nebo je to nějaký umělecký záměr. Každopádně od cesty to skutečně vypadalo jako přerostlá holubinka. Světlo nebylo žádné, ani jsem to nefotil. Cestou jsem koukal po houbách, ale buď ta nic nebylo, nebo to bylo vysbírané. Prošli jsme kolem PR Habrová seč, jedné obří borovice státem chráněné až k druhému objektu – špici.
Špice
Špice má představovat věž kostela. Chce to asi pohnojit a zalívat, třeba skutečně vyroste 🙂 U špice se bohužel člověk musí otočit čelem vzad a vrátit se k holubince. Wherigo nás tam taky táhlo, takže po chvíli dezorientace jsme se skutečně otočili. Asi 500m od holubinky byl další objekt – Lusthaus.
Lusthaus
Protože začalo jemně pršet, ocenili jsme že to je otevřená stavba. Rovnou jsme poobědvali, už taky byla jedna hodina (myslím). Z domu nachystaný domácí chleby se šunkou, rajčátka nakrájený a posolený na místě. Přece jen to byl nedělní oběd, tak ať to má trochu úroveň. V další části Wherigo hry jsme se dostali až k rybníku Dědek. Asi hodinu jsme hledali Babku. Tu jsme nakonec našli, ale heslo nám nevydala, takže jsme museli hru ukončit. Už bylo dost hodin tak jsme se vrátili na naučnou stezku a poctivě to došli tak jak je okruh naplánovaný. Kratší by to sice bylo po asfaltu, ale nelitoval jsem.
Graselova stezka, cesta podél lesa
Cesta podél lesa byla příjemná, i když trochu foukalo. Natrhal jsem si i pár jablek. V Syrovicích jsme ještě váhali, jestli se nestavit v místní restauraci na polívku. Vidina slaných rohlíků přímo z pekárny ale nakonec zvítězila. A taky že stály za to!
Mapka stezky
