V neděli bylo celkem pěkně, i když větrno. Sluníčko střídané krásnými mráčky přímo vybízelo k vycházce. Rodinku jsem si užil za posledních pár dní volna celkem dost, takže jsem ne v deset jak byl plán, ale až v jednu po obědě konečně vyrazil. Naklikání trasy na mapy.cz ukazovalo cca 18km. Jak je to ošidné, je vidět z názvu článečku :). Vyrazil jsem tedy na Brněnku, přes most, a dál po červené turistické trase. Hned první strmé stoupání na železniční most mě pěkně zahřálo, takže vítr už tolik nevadil. Hned kousekm za mostem je moje oblíbené místo, v GPS ho mám označené jako MagicPoint (podobnost s mou bývalou prací není náhodná). Prostě je to místo, kde jste hodně vysoko, kolem vás mladé břízky, a vy sem tam vidíte dozadu na Třebíč, dole nivu Jihlavky a železniční trať. Na vás ale vidět moc není. Úzká cestička se odtud svažuje zpět na úroveň trati, a tady jsem si ho všiml. Přede mnou na cestě seděl ptáček, a vůbec se mu nechtělo uhnout. Až když jsem se přiblížil na půl metru, poskočil párkrát po cestičce, a zas si tam tak klidně seděl. Díky tomu se mi ho taky podařilo vyfotit i se základním objektivem.
Červenka Obecná
Protože to vypadalo, že ten pták je slepej a hluchej, budu tomuto úseku odteďka říkat Cesta slepých ptáků, jako taková malá pocta L. Součkovi 🙂 Dole jsem si všiml nějakého páru ve vycházkovém, jak si to štrádují k železničnímu mostu. Tipoval jsem to na kačery, kteří jdou odlovit nedávno založenou T-5. Jak jsem tak koukal přes ty stromy, najednou se tam mihla černá veverka. Nebyla to ale žádná krotká veveruška z parku, byl to nevyfotitelný černý ďábel, za tři vteřiny v trapu. No moc jsem se kvůli tomu nermoutil a pokračoval dál, až na odbočku Dobnavka. Tady jsem to vzal prudce do kopce na Dobrou Vodu. Až jsem se vyškrábal z lesa, začlo sluníčko zase pěkně svítit. Mezi polními cestami tu bylo pěkných pár trsů Rozrazilu, který krásně modře svítil na dálku.
Rozrazil (asi) Lékařský
V Dobré Vodě byly kdysi lázně se sirnou vodou (odtud název), dnes je tu jen skautská klubovna. Přecházím potok a pomalu stoupám podél potoka ke Kožichovicím. Je to pěkný úsek, potok je lemován vrbami a olšemi. Lesy ČR tu vybudovaly pro turisty odpočívadlo. Míjím pastvinu, kde mě předloni pěkně bacil elektrický ohradník do ksichtu, když jsem fotil ovce, a už jsem ve vesnici. U rybníka dělám fotohádanku pro Facebook. Nakonec to teda uhodli překvapivě rychle :(. Přecházím hlavní tah na Dukovany a polní cestou lemovanou třešněmi stoupám k lesu kolem Klučovského kopce. Za třešněmi je ovšem řepka. Svítí potvora přišerně, ani jsem to nefotil. Projde se mezi několika řadami keřů a už jsem na kraji lesa. Žlutý okruh kolem Třebíče je tu mizerně značený, kus se musím vracet. Vyplašil jsem přitom statného srnce. Mocně na mě několikrát zaštěkal a zmizel v lese. Kousek od vysílače vidím na zemi mezi stromy známé listí. Byly to konvalinky, a začínaly kvést.
Konvalinka Vonná
Přejdu silnici do Klučova, koukám pořád na ten vysílač co je na něm divného, a už mě to docházi. Sundali vrchní anténu pro vysílání televize! Ten kus, co vypadal jako komín od parníku a v krajině sloužil jako orientační bod. Holt změna je život.
Nový vzhled Klučovského vysílače
Mířím na PP (Přírodní Památka) Klučovský kopec, skouknout co tam teď kvete. No moc tam toho nezbylo. Jen pár trsů Rozrazilu, odkvetlé chomáče Konikleců, srnčí bobky, pařezy.
Radim Pařízek
Kousek odtud na kraji lesa má chatu kolega z práce, dělá do včel. Byl asi doma, kouřilo se z komínku. Opatrně jsem v uctivé vzdálenosti obešel včelí úly a napojil se zpět na žlutou turistickou trasu. Cestu Klučov – Slavice znám dobře, počasí už moc fotkám nepřálo, a tak jsem šel svižněji. Kolem skládky TKO u Krochotu procházím fakt rychle, odér se nedá.
Bouda u Ovčárky
Slavice procházím bez zastavení, i když v plánu bylo dát si tady jedno pivko v hospodě Na Kovárně. Na zahrádku to ale nebylo, a už jsem toho větru měl dost. U vodojemu lovím jednu nově vzniklou kešku a hned pokračuju k Poliklinice na Vltavínské. Jeden pohled do jízdního řádu a je jasno, teď už nic o víkendu nejede, takže to musím dát až domů. Stavuju se ještě v Kauflandu pro Peňasol na zpříjemnění večera a dom. Celkem to dalo 25,5 km, což už není málo, a nohy jsou cejtit. Dobré to bylo!
