Na druhý den hlásili celkem zataženo, takže žádná tůra, jde se do ZOO.V pavilonech je celkem jedno jestli venku svítí slunce nebo ne, a venkovních zvířat stejně moc ještě nebude, sezóna pořádne nezačala.
Ráno jsem se byl sám projít až doprostřed nádrže Rozkoš. Je tady vybudována úzká záchytná hráz, po které se dá přejít až skoro na druhou stranu. Je tam teda zákaz vstupu, a zrovna tam operovali chlapi z Povodí Labe, ale člověk s velkým foťákem se nacpe i tam, kde ho normálně vyhoděj nez pardónů. Mě navíc ještě pozdravili 🙂 Konec cesty okupuje obrovská kolonie racků, no určitě bych řekl že jich budou stovky. Byl jsem celkem rád, že to není průchozí, tam by fakt mohlo jít vo život.
Dvůr Králové byl asi 30km daleko, navíc jsme podle Nokiácké navigace (sic!) jeli po okrskách, takže do ZOO jsme se dostali spíš na oběd. A taky že jo, hned u vchodu byla restaurace, dali jsme si svíčkovou, co už. (Více o těchdle věcech píše žena na svém blogu). Po obědě kupujeme vstupenky (195 Kč za osobu) a hned jdeme dovnitř. Není tu moc lidí, bohužel ani zvířat, ale pavilon ptáků je otevřen, tak jdeme dovnitř. Všude je tropické teplo, ventilátory a topení beží naplno, aby nám ti opeřenci nezmrzli.
Dále jsme navštívili několik dalších otevřených pavilonů, venku byli také sloni, zebry, prostě zvířata, která nevyžadují tropické teploty. Nejvíce legrace bylo ovšem u výběhu pro Surikaty. Všelijak se škádlily, naháněly atd., člověk se na to vydrží dívat hodiny. 🙂
Odtud jsme se také nechali svézt „vláčkem“ až ke lvům. Po cestě byli pěkně vidět např. nosorožci. Celkově se mi ZOO velmi líbilo. Byl jsem zde jako malý kluk a pamatuju si z toho úplný prd, ale dnes mě rozmanitost druhů a rozlehlost areálu velmi potěšila. Žena cosi brblala, že se jí nejvíc líbila Zlínská ZOO… no bodejť, tam jsme byli v sezóně a mají jiné uspořádání, bohužel taky davy řvoucích dětí, paráda…
Ze ZOO jsme jeli rovnou domů, tentokrát ne po okrskách, ale pěkně po silnici 307. A to je celý.