V neděli jsem si chtěl prošlápnout jednu třetinu Stezky O. Březiny. Počasí tomu ale nepřálo, šel jsem celou cestu prakticky v mlze. Žena mě dovezla do Želetavy, a vyrazil jsem po červené, po silnici. To moc nemám rád, ale byl to jen kousek. Cesta za Bítovánkama vypadala lépe, a začalo mě to bavit. Pak jsem ale došel k místu, kde jsem měl přes pole odbočit k lesu. Na poli byly půlmetrové koleje od traktoru plné vody, napříč přes bývalou cestu. Ba ani náznak nějaké cesty! Ach jo, chudák Březina, pomyslel jsem si, a vydal se to obejít po hlavním tahu – E59. Byl docela velký provoz, na to, že byla neděle ráno. Ale po 400m už se dalo zabočit do lesa a byl klid. Cesta příjemně ubíhala, a protože nebylo co fotit, tak jsem se nezdržoval 🙂 Někde za osadou Horky se mi ale zalíbily dva stromy, červený a zelený, Zkusil jsem to vyfotit…no světlo žádné, takhle to dopadlo.

Červená versus zelená

Naštvaně jsem pokračoval dál. Následující rybník s krásným názvem Žabinec, sliboval alespoň kus naděje na další fotku. Bohužel taky nic moc.

Rybník Žabinec

Cesta se prodrala z lesa a vedla na jeho okraji. Podle mě nejhezčí úsek této části stezky. Narazil jsem tu na nějaké zvláštní duby, které měly čepičky žaludů jakoby z copánků, prostě vlasatej žalud! Plod samotný jsem ale nenašel ani po půlhodině hledání, zvířata to mají dokonale vyluxované. No budu to muset probádat. Napojil jsem se na silnici, a kolem rybníka Utopenec (ano, došlo zde k tragédii) přicházím do Lesonic.

Rybník Utopenec

Zámek nic moc, navíc kvůli drátům a cedulím nejde udělat pořádná kompozice, kašlu na to. Škrábu se na Holý kopec, potkávám jednoho houbaře. Cesta dolů ovšem vede místy cestou zarostlou vysokou trávou, musím dvakrát obcházet, abych nebyl do pasu mokrej jak Rákosníček. Bohužel míjím díky tomu kešku, škoda. Ovšem až jsem vyšel z lesa, byla cesta ještě horší! Rozježděné traktorem, podmáčené. Opět jsem si vzpomněl na Březinu, chudák. Rybník Oklika musím obejít oklikou, rázem chápu proč se mu tak říká. Na hrázi se pár rybářů snaží něco chytit. Procházím Vícenice. Vesnice s takovým názvem je i u Náměště. Fotím alespoň řádek oleandrů, opět bez světla.

Vícenice

Za vesnicí vede krásná cesta podél trati do Bohušic, bohužel opět rozježděná. Za pěkného počasí to ale může být opět jeden z krásných úseků. V Jaroměřicích stíhám ještě na zámku koupit turistickou známku. Ve Viole dávám jako obvykle jedno Starobrno, než dojede žena s autem, a jede se domů. Počasí jedno blbý! 25 km v mlze.

Stezka O. Březiny, třetí část trasy