Na další den opět počasí tak napůl, takže tůra taky taková napůl. Prvním bodem programu byl opět oběd 🙂 My než se vyhrabeme, ale když je ta dovolená… Měl to být oběd ne ledajaký – na doporučení kamaráda jsme zamířili na Jiráskovu chatu (ano, ten Lojza Jirásek). Údajně zde vaří pod dohledem učni, a že to je luxusní, a se štrůdlem a tak. Jo a taky výhled že je tam skvělý. Nokia navigace nás suverénně vedla po červené turistické značce, až do bodu, kde končil asfalt – Amerika. Naštěstí do nás nebušili rozezlení turisté trekovými holemi. Takže zpět do Náchoda, a lépe a radostněji :). Na místě ale přišlo poněkud rozčarování. Chata byla zavřená, údajně to koupil nový majitel. Takže počítám že je i konec s učněma a štrůdlem. Smutně nám to potvrdil i správce na pevnosti Dobrošov.

Jiráskova chata

Bunkr odsud byl na dohled, takže jsme projeli vesnicí na parkoviště pro turisty, kousek pěšky kolem rozbitého bunkru a už jsme u dělostřelecké tvrze Dobrošov. Kupujeme turistickou známku a útlou knížečku. Beru i pár prospektů pro kamarády z betonového lobby.

Cesta k pevnosti

Podzemí se nám procházet nechtělo, bo sme měli už hlad jak herci. Pan průvodce nám doporučil dole v Náchodě hotel Bonato (více zde na blogu mé ženy). Já si teda pochutnal, pořádně velkej řízek z krkovičky a šťouchaný brambory, na to Plzeň, co bych za 250,- nechtěl 🙂  Hned po takovým obedě člověk ale nemůže vyrazit na nějakou dlouhou tůru, takže jsme si procházkou došli k jedné kešce.

Lázeňská oblast Běloves

Geocache jsme sice nenašli, ale i tak se to bohatě vyplatilo. Mám rád kešky, které člověka zavedou na místa, která nejsou v žádných příručkách a přesto je na nich něco zajímavého. Tato byla ukryta v opuštěném lomu na kámen.

Kačerův lom

No a to je pro dnešek vše. Po večeři jsem ještě šel ulovit pár snímků západu slunce nad hladinou Rozkoše.

Rozkoš, Česká skalice