Přípravy na dostavbu Temelína, potažmo i Dukovan musí probíhat neustále, je to obrovský proces. Ani naše firma, jako významný dodavatel, ho není ušetřena, proto teď míváme školení na možné typy elektráren, které připadají v úvahu. Letošní jaro připadlo na ruský MIR 1200, a jelo se zase do Škrdlovic, ke Hrochovi.

Hotel U Hrocha, ranní mlha

Protože 3 dny nalejvárny a čučení do projektoru by dal tahem málokdo, je zde zařazen i několikahodinový blok k protažení těla. Někdo šel do bazénu, jiný čuměl na olympiádu, naše skupinka vyrazila na procházku. A na kešky, pochopitelně. Základem čehož je dobrá příprava trasy, jako u každého výletu. Use force, Luke. A pokud to nestačí, use Google…toho jsme se drželi.

dohání nás kolegové

První den byla stanovena delší procházka, neboť počasí bylo docela slibné (což je třeba chápat tak, že nemělo chcát tahem). Na Tisůvku, nedaleký kopec s přídrodní zajímavostí, a zpět přes pomník partyzánů, aby se nešlo po stejné trase, což má rád málokdo. Za dvacet minut nás dohání kolegové, kteří nekeškují, nefotí, nezastavují, šlapou jak golemové, prostě jdou na rychlost. Moc to nechápu, z čeho mají na takové procházce užitek, asi nějaká hipsterská úchylka. Na Tisůvce je celkem jasná keška – „pod značkou I“. Nebejt těch „I“ tam asi dvacet 🙂 Kalhoty jsem docela zbrodil. Od nějakých 750 m je v lese totiž souvislá vrstva sněhu (doma je leda tak souvislá vrstva kamení). Kešku nakonec najdu já (se musím pochlubit :), a jako úspěšný nálezce loguju první. Hledáme tedy cestu k další keši, ale průsmykem v tomhle terénu rozhodně nechceme. Jdeme radši dál po turistické značce.

„Rozcestník“  Tisůvka

Je to sice delší, ale zato je tam horší cesta! Asi po 2 km dojdeme skutečně k pomníku padlých partyzánů (nebo co to je).

pomník

Nezbytná fotka, a hned pokračujeme, už po asfaltu. Po kilometru narážíme na pěkný polom přes cestu, musíme to obejít. AlPa z vlastní iniciativy zkoumá po kolena rašeliniště, my ostatní to obcházíme horním koncem. Až konečně vyjdeme z lesa, tak si oddychneme a kocháme se panoramaty.

Moje maličkost a AlPa

Cestou ke Hrochovi nás opět míjí ti samí kolegové, nechápeme jak to udělali. Dnešní procházka končí, a večer se všichni povinně vylili v baru. Na druhý den už počasí vůbec nevypadá vycházkově, přesto vyrážíme aspoň na hodinku ven na další keš, kterou jsme zapomněli při prvním průchodu (resp. nebyla spočítána, ptže. to přece dáme druhý den z postele). No přípravu jsme podcenili.

kačeři, Yahyman v popředí

Finálka je parádní posed s výhledem, a to si nechám líbit! Cestou zpět máme chvíli času ve Škrdlovicích, projít si vesnici a tak vůbec.

Kaple Cyrila a Metoděje, Škrdlovice

Na závěr odkaz na Dobrodružství Garmin:

http://adventures.garmin.com/by/chainus/skrdlovice-vylet-1/

http://adventures.garmin.com/by/chainus/skrdlovice/